Tento projekt vznikal několik let na základě postupného shromažďování informací a zkušeností v jednotlivých sportovních a výchovných střediscích (zákl. školy, střední školy, umělecké školy, tělovýchovná zařízení aj.) Vznikal na základě zkušeností kvalifikovaných a zkušených pedagogů a trenérů, tedy lidí, kteří dnes a denně přicházejí do styku s velikým množstvím mladých lidí a podílí se rozhodující měrou na jejich výchově.

Základ tohoto projektu vychází z nároků na mladého člověka (dítě) ve věku od 5ti do 20ti let a jeho morálně volných vlastností, které by se měly právě na základě výchovy a působení těchto pedagogů a trenérů formovat a vytvářet v těchto letech. Dnešní doba neumožňuje a nedává čas na vnímání ani těch nejbližších a to ve směru od dítěte k rodičům, ale i ve směru opačném. Klasickým příkladem je podnikatelská sféra, kde dochází z důvodu nedostatku času k zanedbání těch nejzákladnějších potřeb a citů dítěte. Následně je nahrazováno kupováním drahých dárků, nebo jinou náhradní formou „lásky“. Tedy – nepřítomnost rodičů je kompenzována něčím, co dítě sice zpočátku přivítá, ale časem se mu z toho stane prostředek pro citové vydírání. Jaké hodnoty potom může takto vyrůstající dítě v životě preferovat? Jak si potom může vybudovat vztah k daleko „vzdálenějším“ tj. spolužákům, nebo sportovnímu kolektivu, jehož se stane členem? Často se setkáváme, že se děti v mateřských a základních školách oslovují příjmením a čas strávený v kolektivu je pro ně ztráta času. Doma je totiž čeká televize nebo počítač. Rodiče v tomto případě znamenají pouze zdroj financí na nákup dalších počítačových her. Naprosto logicky se tedy stále častěji řeší problémy se stále mladšími dětmi, do nichž se zapojují psychologové, aby stresované nebo zfetované děti přiměly alespoň dokončit základní školu. Přinutit takové děti aby se soustředily na sportovní nebo umělecký výkon je v podstatě nemožné. Nemají chuť spolupracovat, neorientují se v kolektivu, jsou agresivní a nechápou, proč mají dělat něco důsledně, když je to vlastně omezuje v jejich zábavě.
Přesto věříme, že existuje řešení, které je velice snadné a dostupné. V současné době jsme vytvořili tým lidí, kteří jsou ve svém oboru na vrcholu a díky svým zkušenostem jsou schopni předávat své umění a „lidskost“ dál. Mělo by se stát pravidlem, že u nejmladších, nebo začínajících dětí by měli být ti nejzkušenější. Skutečnost je ale jiná. V přípravkách se většinou nikdy nesežene dostatek financí, aby se kvalitní trenér nebo pedagog zaplatil. Proto kolikrát zaskakují rodiče, kteří nemají žádné zkušenosti ani kvalifikaci a snaží se pouze o napodobení tréninku dospělých, což vede mnohdy k tomu nejhoršímu tj. špatným základům. A dostáváme se k věci, která je dnes alfou a omegou ve světě sportovním i uměleckém a to jsou peníze. Peníze vládnou a rozhodují o všem a rodiče, kteří je mají a mohou si tak pro své děti dopřát kvalitního (drahého) trenéra, zapomínají, že jejich děti snažení vlastních rodičů vůbec nezajímá a dělají proto sport z donucení anebo z falešného vděku Tedy- zájem rodičů aby jejich dítě vynikalo v některém sportu, nebo umění, je v mnoha případech několikanásobně větší než zájem samotných dětí.
Znovu tedy otevíráme otázku řešení. Náš záměr je vybudovat středisko (v konkrétním případě sportovně – vzdělávací) které by splňovalo kritéria dnešní doby a díky spolupráci mezi jednotlivými kluby a školami by nabízelo možnost vzájemného se potkávání dětí z různých sportovních odvětví ať už formou soustředění nebo formou všestranné výchovy. Středisko by vycházelo z kvalitních výchovných pracovníků, učitelů a trenérů. Dítě by mimo jiné bylo zaměstnáno i v mimoškolním čase, různými formami, všestranně připravováno na svůj další růst a to s dopomocí kontaktu s živým tvorem jakým je zvíře, v našem případě kůň.
V první fázi chceme dva až tři druhy sportu provázat, a to vzhledem k možnosti vzájemného doplnění, nebo i přechodu na jiné odvětví. V současné době se jedná o tenis a jezdectví. Jednotlivé sporty jsou pak podrobně zpracovány v samostatných projektech, které jsou nedílnou součástí celého záměru.
Cílovou skupinou jsou tedy všechny děti výše uvedeného věku a my věříme, že se nám podaří vrátit zájem a radost ze sportu těm, na kterých by nám pro budoucnost ČR mělo záležet nejvíc, tj. našim dětem.
.   Jiří Žák